Den vzácných onemocnění a den otevřených dveří

Není to náhoda, že jsme na Mohylce zvolili Den otevřených dveří na Den vzácných onemocnění 29. 2. Otevíráme dveře dobré vůli, otevíráme včas dveře prevenci, otevíráme dveře informacím.

Myšlenka podpory a prevence je součástí filozofie Mohylky, stejně jako spolupráce a pomoc. Je to rodinné stříbro naší školy. A tak celý den proudily do budovy a do tříd skupinky rodičů s dětmi a seznamovaly se nejen s atmosférou školy, s našimi zvyklostmi, rituály, tradicemi, ale získávaly povědomí i o téměř neznámých nemocích a o problémech, kterým pacienti čelí.

Návštěvníci naslouchali při vyučování, nahlíželi do všech koutů – a to doslova, protože naše malá škola ukrývá v každém rohu cosi zajímavého – třeba v PC učebně za lavicemi potichu vrčící, stále pracující 3D tiskárnu, nebo jinde v jazykové učebně za tabulí, aby byl rychle po ruce, pravopisný koberec.

Čtvrťáci se s nepřiznanou pýchou zhostili role průvodců a osvědčili samostatnost, bystrý úsudek i vtip. Chlubili se svojí školou i upozorňovali na nástěnky s fakty o neznámých chorobách. A kde si nevěděli rady s přesnou odpovědí, obrátili se na dospělé: „Já to přesně nevím, ale tady se můžeme zeptat paní učitelky…“ Rozhodně i jejich hrdost na školu, do které chodí, posvětila celý den na slavnost, happening.

A všudypřítomné oblečení v růžové, světle zelené a modré, společné focení i barevné fáborky vyvolávaly radost, vytvářely sounáležitost tolik důležitou pro spolupráci a celkově trochu zlehčovaly tíhu, kterou s sebou Den vzácných onemocnění nese.

Téma vzácných onemocnění je pro nás dost osobní.

Spolupráce na projektu, společně volené barvy oblečení, společně sdílená fakta nejen o Friedreichově ataxii, kterou onemocněl náš asistent a která je tak vzácná, že získat pro ni lék znamenalo pro jeho rodiče založit pacientskou organizaci a velmi usilovně rozšiřovat povědomí mezi širokou veřejností, to vše nás posiluje k akceschopnosti, ke konkrétním činům a rozhodnějším krokům.