Talentovaní – hledáme je a pečujeme o ně

Ideální stav, kdy se kognitivní potenciál snoubí s pečlivostí, příjemným vystupováním a pevnou vůlí, je jen část obrazu nadaného, talentovaného či dokonce mimořádně nadaného dítěte ve škole. Daleko častěji se setkáváme s výzvami teprve odhalit, pojmenovat, nebo pojmenováno máme, ale ladíme cesty komunikace a seberegulace, hledáme je a společně se učíme po nich jít.

Rodič často ví, že v něčem je jeho potomek napřed, ale množství průměrných až podprůměrných projevů dítěte odhalení opravdového potenciálu zpomaluje. Naším úkolem v ZŠ Mohylová je podporovat silné stránky dětí a dbát, aby se co nejvíce dokázaly snoubit s vyzráváním volní složky – talent bez sebekázně nerozkvete a sebenadanější dítě, když se nenaučí kooperovat s většinou, své nadání nakonec neuplatní ani ve prospěch svůj, natož většiny. Vyhledáváme je tedy cíleně a pečujeme o ně – všímáme si „obtěžujících“ otázek, rychlých, bystrých, neobvyklých odpovědí, ale právě i oněch otázek!

Pečlivě vnímáme zaměření dětí, jejich zájmy a koníčky – zpěv, sport, výtvarno, psaní povídek a komiksů… Patří k tomu i pojmenovávání zdánlivých samozřejmostí a změna náhledu i v očích rodičů – ne, že si dítě pořád jen tak kreslí. Dítě má především touhu a talent vyjadřovat pohled na svět jinou cestou, než jsme nejčastěji zvyklí. A náhle je ze zdržujícího a od povinností odvádějícího zlozvyku mimořádnost, něco, co je předností. Stále se ptáme – co je za tím kterým projevem chování? Nenudí se? Nepřijde si nepochopený, osamělý, úzkostný? Tady nastupuje cílená práce se sebehodnocením, sebedůvěrou, seberegulací, práce s emocemi. Uvědomujeme si, že dítě, byť má vysoký potenciál rozumový, může mít slabší i slabé učební výsledky – prostě ho to nebaví, nesnaží se, řeší v hlavě docela jiné věci. Zkoumáme tedy, jaké věci to jsou. Každý, roste-li v prostředí, které mu věří a kde cítí podporu, rozkvétá sytějšími barvami.