Dušičková angličtina

Začátkem listopadu mnoho rodin vzpomíná na své členy, kteří už nežijí mezi námi, nosí ozdobné věnce na hřbitov a u náhrobků se zapalují svíčky. Pro školní prostředí tato tradice představuje velkou výzvu, jakým způsobem se jí dotknout a zahrnout ji do výuky. V ZŠ Mohylová se podařilo zajímavým způsobem dušičkový čas připomenout se čtvrťáky při výuce angličtiny, konkrétně při konverzaci o rodokmenu, o členech rodiny, které jsme v životě potkali, kteří nás dál životem provázejí, a na druhou stranu o těch, kteří už žijí jen v našich vzpomínkách a ve vyprávění. V rodokmenu byla zapsána nejen jména příslušníků rodu, ale také to, co mají (měli) či nemají (neměli) rádi. Děti si tak procvičily časování slovesa LIKE a zároveň pochopily, jak je přínosné a zábavné povídání o životních osudech a zájmech předků s pamětníky z řad příbuzných, jak díky němu mohou poznat i ty své rodinné příslušníky, kteří umřeli dřív, než se naši čtvrťáci vůbec narodili, jak mohou objevovat své kořeny. Na závěr dušičkové vyučovací hodiny dostaly děti možnost rozsvítit pro zesnulé lidi z rodokmenu svíčku a pocítit, že povídání o zemřelých lidech a členech rodiny nemusí být vždy smutné, že vzpomínání na vlastní předky může naopak do našeho života vnášet světlo.